Teplý domov a zdravé plíce

Podzimní chladno nám venku zalézá pod kabát a zima už tluče na vrata. Lidé s ústředním vytápěním si starosti dělat nemusí, ale ti z nás, kteří se o teplo svého domova musejí postarat sami, přemýšlí, zda mají na zimu dostatečné množství kvalitního paliva.

Domácí topeniště jsou jedním z významných zdrojů znečištění ovzduší v České republice. Jsou velkým zdrojem suspendovaných částic a polyaromatických uhlovodíků. Domácí kamna, krby a kotle nelze vybavit drahou technologií na čištění spalin, proto velmi záleží na tom, jaký zde zvolíme typ kotle a co v něm budeme spalovat. Typ paliva doporučují výrobci kotlů. Z výsledků měření emisí vyplývá, že pokud toto doporučení dodržíme, budou naše emise odpovídat námi provozované technologii a my se nebudeme muset obávat o naše plíce, neboť škodliviny, které vypouštíme z komína, samozřejmě vdechujeme jak v okolí domu, tak i ve vnitřních prostorách domu.

Emise z domácích topenišť ovlivňuje řada faktorů, jako je volba typu kotle a způsob regulace výkonu, druh a spotřeba paliva či nelegální pálení odpadů. Spalování odpadu tentokrát pomineme, protože se mu věnujeme ve článku: Co dokáží odpady v domácích topeništích?

Snížit emise škodlivin z domácích topenišť je možné. Mezi nejdůležitější opatření patří:
1. úspory energie snížením tepelných ztrát domu,
2. modernizace vytápění (účinnost kotle, požadavky na kvalitu paliv a kotlů, přechod na jiné palivo),
3. spalovat pouze to, co do kotle patří (nespalovat mokré dřevo, nepálit odpady).

Domácí topeniště a zdraví
Dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je významná část obyvatel České republiky vystavena nadlimitním koncentracím suspendovaných částic (PM10, PM2,5) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs). Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se suspendované částice a benzo[a]pyren dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění.

Na mnoha místech ČR jsou překračovány povolené imisní limity. V roce 2015 došlo k překročení denního imisního limitu suspendovaných částic PM10 na 2,5 % území České republiky, kde žije 10,4 % obyvatel. Území, na kterém došlo k překročení ročního imisního limitu suspendovaných částic PM10 v roce 2015 bylo 0,02 % území s cca 0,01 % obyvatel. V Ústeckém kraji došlo v roce 2015 k překročení denního imisního limitu suspendovaných částic PM10 na 0,45 % jeho území a ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren na 4,09 % jeho území.

K překročení limitů dochází jednak v lokalitách s vyšší zátěží nebo koncentrací většího počtu vlivů (doprava, koncentrace prů-myslu), jednak v obcích, kde převažuje vytápění domácností pevnými palivy a kde charakter terénu (případně další vlivy) neumožňuje dobrý rozptyl emisí (např. obec v dolíku).

Jak správně topit
Pro dosažení ekologicky čistého a vysoce účinného spalování je důležité především kvalitní palivo, které je vhodné pro dotčený kotel či kamna (dřevo, dřevěné brikety, uhelné brikety), dostatečný a dobře regulovatelný přísun kyslíku a dostatečně vysoká teplota v topeništi kamen nebo krbu. Na začátku topení je topné těleso a komín chladné. Při zatápění je proto důležité nejdříve zahřát topné těleso a komín na požadovanou provozní teplotu. K zatápění dobře poslouží vhodný ekologický podpalovač a drobné suché dříví. Aby vypouštěné emise škodlivých látek při spalování byly co nejnižší, a zároveň aby bylo docíleno maximálního využití paliva, musí zůstat plyny a prachové částice vznikající při spalování v rozehřátém topeništi kamen nebo krbu co nejdéle, dokud téměř úplně neshoří. Velkou a důležitou roli přitom hraje optimální přísun vzduchu pro spalování do topeniště kamen a krbu. Při jednotlivých fázích spalovacího procesu se potřebné množství vzduchu mění - při zatápění a počátečním rozhoření je potřeba větší množství vzduchu proudící do topeniště především zespodu zpod roštu (označované jako primární přívod vzduchu), naopak po dostatečném rozhoření a vytvoření vrstvy žhavých uhlíků je pro úsporné a pomalé spalování důležité snížit množství vzduchu přiváděného do topeniště - uzavření spodního primárního vzduchu, přivření sekundárního vzduchu v horní části a zároveň je do topeniště přiváděn samovolně podle potřeby předehřátý terciární vzduch ze zadní a horní části topeniště (tento terciární vzduch není nikdy regulovatelný).

Nedostatek vzduchu při jednotlivých fázích spalování má za následek špatné prohořívání paliva, nadbytečné množství vzduchu při spalování naopak zatěžuje topeniště kamen a krbu nebo může vést k poklesu teploty, díky čemuž se topení stává méně efektivní. Optimální je regulovat přísun vzduchu podle teploty spalin a doporučení výrobce. Každé palivo se vyznačuje jinými charakteristickými vlastnostmi, a proto se i jinak chová při spalování. Dřevo se stejně jako hnědouhelné či dřevěné brikety skládá nejenom z částic pevných, ale také z prchavých. Nejprve hoří látky prchavé, tedy ty, které nejsou vidět. Se stoupající teplotou v prostoru topeniště se pak postupně začnou štěpit i pevné části, a tak vznikají hořlavé výpary, které mohou reagovat s kyslíkem přiváděného vzduchu. Na rozdíl od spalování topného oleje nebo plynu zde můžeme rozlišit dvě fáze. Hoření prchavých látek doprovází velký plamen. Poté, co chytnou pevné části, se plamen podstatně zmenší. Tomu odpovídá i různá teplota a vzhled plamenů během topení.

Patříte-li mezi zodpovědné lidi, kterým záleží na zdraví Vašem i Vašich blízkých, topte výhradně jen kvalitním palivem. Váš komín si nechte pravidelně vyčistit a kontrolujte tah. Kotel je také třeba nechat zkontrolovat a seřídit, je to důležité pro jeho úsporný a bezpečnostní provoz. Nepřetápějte. I pro Vaši imunitu je lepší menší rozdíl teplot mezi venkovní a teplotou u Vás doma. Pokud snížíte teplotu uvnitř domu o pouhý 1°C, ušetříte za rok až 6 % nákladů na vytápění. Důležité je také zamezit zbytečným únikům tepla.

Co vychází z komína?
Pro ty, které soused obtěžuje kouřem, je tu rada, jak se bránit. Pokud vyčerpáte možnosti se rozumně se sousedem domluvit, můžete podat stížnost na obecní úřad. Ke stížnosti je dobré doložit fotodokumentaci barvy kouře vycházejícího ze sousedova komína. Barva kouře přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic. Překročí-li tmavost kouře 2. nebo 3. stupeň Ringelmannovy stupnice šedi, může obec zasáhnout a v přestupkovém řízení vyzve k nápravě, případně uloží pokutu.

Na závěr doporučení pro nás všechny: zima prověřuje naší imunitu i bez zbytečných škodlivin v ovzduší. Snažme se nezhoršovat zbytečně životní prostředí. Promýšlejme dobře, čím si zatopíme, abychom měli teplý domov a přitom nám zůstaly zdravé plíce